[Téma]

Tvrdý úder proti Ujgurům

Boj za nezávislost ve stínu Goliáše

17.12.2001

Ukončete všechny politické aktivity nebo budete o hlavu kratší. Určitě byste chtěl ještě dlouho žít, ozval se ze sluchátka hlas mluvící rusky s čínskou intonací. Kahriman Chožamberdi, vůdčí osobnost asociace, která reprezentuje ujgurskou muslimskou menšinu ze západní Číny v Kazachstánu, obdržel zase jednou anonymní telefonát.

Asi 300 000 Ujgurů žijících v Kazachstánu očekávalo určité napětí, když začali prosazovat - i když z relativního bezpečí bývalé sovětské středoasijské republiky - nezávislost pro zemi svých předků. Ujgurové, patřící mezi turkické národy, pocházejí z čínské provincie Sin-ťiang - rozsáhlého území, kde tuhá kontrola Pekingu vyvolává nespokojenost mezi obyvateli, nepokoje a dokonce teroristické útoky. Po zářijových útocích na Ameriku se však Ujgurové, jak v Kazachstánu, tak v Číně, začali obávat, že se nátlak vůči těm, kteří podporují nezávislost Sin-ťiangu, Ujgury nazývaného Východní Turkestán, ještě zvýší.

Po té strašné tragédii, která se stala ve Spojených státech, se Číňané snaží spolupracovat s jinými státy proti nám, říká Abladžan Lajlinaman, prezident Taklamakanské ujgurské asociace na ochranu lidských práv se sídlem v USA. Číňané říkají: Máme několik muslimských teroristů v Sin ťiangu, mluví turkickým jazykem, zabíjejí lidi a používají nože a bomby. Čínská vláda se této příležitosti chopila, jen aby mohla zabít a uvěznit více Ujgurů.

Kazachstán dělá ze strachu před svým obřím sousedem, co může, aby vyšel vstříc čínským požadavkům. V červnu se připojil k Rusku, Číně a třem dalším zemím Střední Asie a podepsal smlouvu, slibující politickou, vojenskou a zpravodajskou spolupráci s cílem vymýtit terorismus, separatismus a extremismus a zajistit bezpečnost v těchto oblastech. Již léta také Kazachstán spolupracuje při vrácení Ujgurů, které Čína označila za teroristy, přestože čínská vláda nedělá ani nejmenší rozdíl mezi teroristy a těmi, kdo vyvíjejí pouze nepatrnou politickou činnost. Dříve jsme organizovali protesty před čínským velvyslanectvím v Almaty, říká Chožamberdi. Ale od roku 1996 začali protestanty zavírat do vězení.

Mezinárodní organizace Amnesty International, dlouhodobý kritik čínské politiky v Sin-ťiangu, ve svém prohlášení z 11. října uvedla, že snaha Pekingu najít mezinárodní podporu k zákroku proti domácího terorismu by mohla způsobit, že už tak smutná situace na poli lidských práv v této oblasti by se mohla ještě zhoršit. Čínští představitelé nedělají rozdíl mezi terorismem a separatismem, uvádí AI. Separatismus v podstatě zahrnuje širokou škálu aktivit, z nichž většina z nich není ničím jiným než nenásilným projevem opozice a disentu. Modlitby a vyučování islámu mimo vládní kontrolu jsou například také považovány za podvratnou činnost. Od poloviny 90. let tak bylo několik stovek Ujgurů, obviněných ze spoluúčasti na teroristických akcích, popraveno a tisíce dalších byly zadrženy, vězněny a mučeny.

Kdo je politicky aktivní, je ohrožen

V Kazachstánu mohou Ujguři, z nichž hodně se jich narodilo na této straně hranice nebo tu žijí už desítky let, užívat svobody vzdělávání a mohou rozvíjet svou kulturu. Na 30 000 ujgurských dětí se ve škole učí ve svém rodném jazyce. Vláda také financuje v ujgurském jazyce vystupující divadlo a taneční společnost.

Ti, kteří podporují nezávislost Sin-ťiangu, však ani zde nenajdou klid, a to dokonce ani ti, kteří prosazují nenásilné metody. Chožamberdi, který obdržel zastrašující telefonáty, je prezidentem Regionální ujgurské asociace a aktivistou v mezinárodních ujgurských skupinách. Naším cílem je bojovat za osvobození a hlavním prostředkem je politický boj.

Chožamberdi uvedl, že loni byli zastřeleni dva Ujguři, protože údajně zabili dva policisty (sám ovšem věří, že byli nevinní). Policie pak zatkla ženu jednoho z podezřelých a nepropustila ji až do doby, kdy ji k tomu donutily mezinárodní protesty. Tři ujgurští uprchlíci byli loni vráceni z Kazachstánu zpět do Číny poté, co je Čína označila za teroristy. Po dlouhodobém týrání byli loni v prosinci popraveni, dodal Chožamberdi.

Urgurští vůdci tvrdí, že v Almaty pracují čínští agenti, protože Číňané považují toto město za centrum ujgurského nacionalismu. Podle Chožamberdiho je v každé skupině čínských turistů jeden informátor.

Už dost, Číno

Zatímco Chožamberdi propaguje mírové řešení situace, ujgurský vůdce Jusupbek Muchlisi se chlubí svými kontakty se skupinou bojovných separatistů za hranicemi. Během našeho rozhovoru Muchlisi rozložil mapu a ukazoval jedno po druhém města v Sin-ťiangu, v nichž proběhly nepokoje. V Urumči došlo k poslednímu výbuchu letos v červenci, říká. Rozkládá balíčky letáků v azbuce i arabském písmu propagujících nezávislost - kurýři prý propašují tyto texty do Číny.

Organizace hnutí je tam na dobré úrovni a nakonec se nám podaří vyhrát, uvedl Muchlisi. Všech dvacet dva milionů Ujgurů je připraveno, dokonce i malí chlapci. Znám člověka, který právě přijel z Urumči a viděl malého chlapce s dětskou zbraní v ruce. Bylo mu asi 7 let a křičel: Už dost, Číno! Zabiju tě.

I ujgurské hnutí odporu používá teroru příkladem je exploze bomb v autobuse v Urumči. K tomuto útoku došlo v roce 1997 v době, kdy probíhal pohřeb bývalého čínského vůdce Teng Siao-pchinga. Wall Street Journal také přinesl v dubnu 2001 zprávu o tom, že teroristé zabili prokurátora a jeho ženu v kašgarské oblasti. Policisté pronásledovali vrahy do hor, kde došlo k přestřelce, jež si vyžádala smrt tří z nich a jednoho policisty.

Takové útoky jsou v očích Muchlisiho důkazem boje za nezávislost. Otevírá láhev vodky a nalévá třem novinářům, kteří přišli. Dokonce ani jeho přípitky neztrácejí na vášnivosti: Za svobodu! Muchlisi za sebou zanechává dojem intifády palestinského stylu.

Urumči plné Číňanů

Urumči, hlavní město Sin-ťiangu, ovšem začátkem září nic takového nepřipomínalo. Urumči se rozkládá v poušti a je obklopeno horami, které se táhnou z Tibetu až do Mongolska. Je položeno v oblasti bohaté na naleziště ropy a žije stálými rekonstrukcemi a stavbami budov, jaké určují tvář měst po celé Číně. Kdekoliv se ocitnete, všude jsou buldozery bourající staré domy, aby udělaly místo pro stavbu 30ti patrového monstra. Město, které ještě před čtyřmi lety nemělo žádné luxusní hotely, je nyní zahlceno neskutečným množstvím ubytovacích kapacit.

Ze zákona musejí všechny nápisy na obchodech být v ujgurštině i v čínštině. Většinu obyvatel ale tvoří etnicky dominantní etničtí Číňané (Chanové). Na výzvu vlády se začali Chanové stěhovat do Sin-ťiangu ve velkém. Ujgurové říkají, že budou brzy následovat osud Vnitřního Mongolska, kde se kultura Mongolů utopila v záplavě přistěhovalců. Snaží se sem nalákat co nejvíce Číňanů, aby udusili ujgurský národ, říká Abladžan Lajlinaman.

Peking se v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (ujgurští separatisté používají název Východní Turkestán) už dlouho ostře vypořádává s hnutím za nezávislost. Amnesty International uvádí, že čínská vláda několikrát prohlásila, že rázně zakročí proti separatistickým silám a zlikviduje separatismus a ilegální náboženské aktivity. Toto komunistické zastrašování se však podle AI často stává podnětem k nepokojům. V únoru 1997 zatkla policie prominentní zástupce z řad Ujgurů v Ghuldži a zabránila shromáždění muslimů v mešitě během ramadánu. Na tisíc Ujgurů zahájilo mírumilovný protest, ale policie proti demonstrantům zasáhla za použití slzného plynu a vodních děl v teplotách, které se pohybovaly hluboko pod stupněm mrazu. Následující den začala policie do demonstrantů střílet. Podle oficiálních zdrojů bylo 9 lidí zabito a téměř 200 zraněno. Ujgurští aktivisté ovšem tvrdí, že počet smrtelných obětí byl daleko vyšší. Stovky lidí byly v Ghuldži zadrženy během a ihned po skončení demonstrací a mnoho z nich bylo popraveno.

Separatisté zahájili také několik odvetných útoků. Podle listu Taipei Times zaútočili v roce 1999 rebelové na čínskou vojenskou základnu, přičemž zabili 21 vojáků a zničili 18 vojenských vozidel. Snažili se zabít mé lidi, říká Lajlinaman. Někdy proti nim musíme bojovat.

Ekonomika zvítězí?

Komunističtí vůdci se v Sin-ťiangu snaží získat loajalitu Ujgurů pomocí stejných prostředků, jaké se osvědčily ve východní Číně - zvyšováním jejich životní úrovně. Čína napomáhá ohromujícímu ekonomickému růstu stavbou silnic, dálnic a letišť a také tím, že propaguje přátelskou politiku vůči podnikatelům a zahraničním investorům. Letos například na výzvu prezidenta Ťiang Ce-mina přiletělo do Sin-ťiangu letadlo plné podnikatelů z Hongkongu, aby zjistili, jaké jsou zde možnosti investování. Peking tak doufá, že mladá generace bude více inspirována ekonomickou silou Šanghaje a Kantonu než zbožností chudého islámského světa. Někdy se zdá, že tento argument má úspěch.

V jednom obchodě s elektronikou v Urumči se mi jeden obchodník představil anglicky. Okamžitě poté dodal: Jsem Ujgur. Mezitím, co jsem si prohlížel mobilní telefony a záznamníky, trochu jsme si povídali. Muž, který si přál, abych mu říkal Sodžan, studoval v Pekingu poté, co navštěvoval místní čínskou školu. Řekl, že tady, stejně jako v Kazachstánu, ujgurské školy existují, ale ambiciózní Ujguři učí své děti v jazyce chanské většiny.

Zeptal jsem se: Co si lidé myslí o získání nezávislosti na Pekingu?
Někteří lidé by si ji přáli.
A co ty?
Já bych o tom raději nechtěl mluvit.

Ale po chvíli se Sodžan rozhodl, že o tom mluvit chce. Vyšli jsme z obchodu a procházeli se po ulicích plných čističů bot, pouličních krámků a zákazníků. Vyprávěl mi, že nechce žádnou nezávislost, protože Ujgurové jsou na tom v Číně lépe. Dodal ale, že mnoho Ujgurů není spokojeno s přílivem imigrantů z východu.

Když jsme se procházeli, Sodžan se nepřestával dívat kolem sebe. Obával se, že ho někdo uvidí procházet se s cizincem. Zašli jsme do ujgurské restaurace a objednali si k večeři šašliky, pálivé nudle a pivo. Řekl jsem, že mi Sin-ťiang něčím připomíná Korejskou autonomní prefekturu Jen-pien, čínské území podél severo-korejských hranic. Kdysi tuto oblast obývala korejská většina, ale situace se obrátila díky přívalu chanských imigrantů. Sodžan ale řekl: Myslím si, že v Jen-pienu mají daleko větší svobodu. Byl jsem tam loni a dokonce i na stranických konferencích mezi sebou mluvili korejsky. To mě zaujalo. Tady by si žádný komunista nedovolil mluvit ujgursky při žádné oficiální akci. Vždycky jenom čínsky.

Pro návštěvníky Číny je někdy překvapující vidět, že se tu staví kostely a mešity i když pod státní kontrolou. Podle Sodžana ale pouze ti lidé v Sin-ťiangu, kteří nemají žádné ambice něčeho ve společnosti dosáhnout, si dovolí bohoslužby navštěvovat.

Budoucnost

V jedné mešitě naproti náměstí se nedávno shromáždilo několik stovek Ujgurů k motlitbě. Svoje boty nechali před dveřmi, uklonili se, poklekli, postavili se, znovu se uklonili, zatímco imám předčítal motlitby v arabštině. Několik lidí se sice ohlédlo po nemuslimském cizinci, který stál na konci davu, ale nikdo se nad jeho přítomností nijak nepozastavoval.

Venku to na ulicích kypělo energií Střední Asie. Některé ženy nosily na hlavách šátky po islámském stylu a pár si jich také zakrývalo šátkem tvář. Pouliční muzikanti hráli na bubny a arabské píšťaly. V úzké uličce byly na sobě navršeny koberce z Pákistánu až do výšky třetího patra. Malý dav se shromáždil okolo dětského akrobata v červeném sametovém kostýmu, který stál na desce plné hřebíků, rozbíjel cihly o hlavu a předváděl salta.

Kdyby se separatistům podařilo prosadit své, tak potom toto je ten pravý Sin-ťiang neboli Východní Turkestán který zůstane zachován. Demografové sami mohou vidět tento případ už beznadějně menšinové obyvatelstvo na kraji silné miliardové říše. Ale ujgurští aktivisté ve své vítězství stále věří. Kahriman Chožamberdi říká: Čína je silná. V žádném případě ale nemůže zastavit hnutí odporu. Aby se jim to podařilo, museli by zabít všechny Ujgury.

Russell Working
Autor je nezávislý novinář se sídlem v ruském Vladivostoku. Jeho články jsou pravidelně publikovány mj. v listech The Japan Times, The New York Times, South China Morning Post.

Tento článek vyšel 6. listopadu 2001 v Japan Times.

Foto: Ondřej Klimeš

Vaše reakce na tento článek:

"
Warning: mysql_num_rows(): supplied argument is not a valid MySQL result resource in /www/sites/3/site8083/public_html/dis.php on line 8
...přidejte Vaši reakci...

Další články v tématu: