[Téma]

13 let po Tchien-an-men

Vývoj prodemokratických demonstrací v Pekingu na jaře 1989

03.06.2002

Ve druhé polovině osmdesátých let se totalitní komunistická ideologie začala dostávat do rozporu s poměrně rychlým ekonomickým vývojem. Na rozdíl od materiální chudoby několika předchozích desetiletí mohli nyní Číňané relativně užívat výdobytků moderního průmyslu. Reformní komunisté ve straně vyzývali k diskusi nad některými marxistickými hodnotami a idejemi, které se v době probíhající ekonomické transformace zdály již být zastaralé. Tyto snahy se setkaly s odezvou mezi intelektuály. V roce 1986 se objevily první demonstrace požadující liberalizaci stávajícího režimu, Komunistická strana Číny však zakročila a řada význačných osobností byla vyloučena ze strany či ztratila zaměstnání.

V roce 1988 vedla pokračující ekonomická transformace k "přehřátí" ekonomiky. Liberalizace cen způsobila až pětadvacetiprocentní inflaci a po zpřísnění monetární politiky se objevily obavy z nezaměstnanosti. Mezi rolníky se šířila nespokojenost s reformou zemědělství. Problémem celkového rozvoje se též ukázala značně nerovnoměrná ekonomická situace v jednotlivých oblastech Číny.

V této době zemřel 15. dubna 1989 Chu Jao-pang, do roku 1987 předseda ÚV KS Číny, který pro řadou lidí představoval muže, který se snažil vytvořil svobodnější politický model, ačkoliv byl ve skutečnosti přesvědčeným marxistou. O dva dny později se několik set mladých lidí vydalo na náměstí Tchien-an-men, aby zde uctilo jeho památku. Shromáždění se pomalu měnilo v demonstraci. Probíhaly debaty a vznikaly petice, mimo jiné i sedmibodový program studentů s požadavky zavedení demokratických svobod včetně svobody projevu a tisku. Studenti také kritizovali dominantní postavení komunistické strany.

Dne 25. dubna se konala tajná schůzka některých členů strany, jejímž výsledkem bylo konstatování, že se v případě požadavků demonstrantů již nejedná jen o běžné projevy nespokojenosti, ale o pokus podkopat základy socialismu a popřít úlohu komunistické strany.

Několik dní bez ideologie

Na počátku května se nepokoje rozšířily do dalších měst. Šíření hnutí souviselo též s návštěvou generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova v ČLR, který se v očích mnohých stal symbolem politické liberalizace komunistického režimu. Návštěva Gorbačova byla navíc sledována světovými médii. Studenti na Tchien-an-men očekávali, že je Gorbačov osobně podpoří. Hnutí nabývalo na intenzitě a zlepšovala se jeho organizace. Část studentů zahájila 13. května hladovku. Protesty vyvrcholily 17. května, kdy se na náměstí Tchien-an-men sešly na dva miliony lidí. Čínská média v těchto dnech o probíhajících událostech informovala nezkresleně a autenticky.

V té době již došlo k rozdělení vládnoucí špičky. Konzervativní část s premiérem Li Pchengem preferovala rázný zásah, neboť se obávala dalšího šíření protestních akcí. Další část vedená generálním tajemníkem Čao C´-jangem doporučovala smířlivý postup a jednání. Čao C´-jang též navrhoval prošetřit případy korupce mezi vysokými členy politbyra.

Nakonec se prosadili stoupenci vojenského rozdrcení prodemokratického hnutí a bylo vyhlášeno stanné právo. Poté v noci na 19. května Čao C´-jang navštívil demonstranty na náměstí Tchien-an-men a v dramatickém proslovu se omluvil za to, že zklamal jejich představy.

K Pekingu se začala přesunovat armáda, její vedení však nebylo jednotné. Navíc existovala možnost, že vojenská akce nebude zapotřebí - 27. a 28. května se totiž demonstrující studenti začali rozcházet. Na náměstí Tchien-an-men byla vztyčena proslulá socha demokracie, původní nadšení protestujících se však oživit nepodařilo. Přesto však na náměstí zůstávala řada demonstrantů, kteří stále drželi hladovku.

Ve dnech 29. a 30. května se vojska objevila ve městě. V pátek 2. června padlo rozhodnutí vyklidit náměstí, 3. června byl vydán rozkaz a v neděli ráno 4. června vstoupily jednotky armády na náměstí Tchien-an-men.

Existuje řada zpráv a verzí toho, co se vlastně na náměstí Tchien-an-men odehrálo. Podle hodnověrných dokumentů vojáci uzavřeli prostor, část protestujících mohla náměstí opustit a zbytek byl pobit. Počet mrtvých není znám, počítá se však na stovky. Oficiální čínské zdroje hovořily o několika mrtvých, kteří zemřeli při postupu vojsk městem. Toto stanovisko čínská strana udržuje dodnes. Zdůrazňuje ztráty na straně armády a přiznává smrt několika civilistů, avšak popírá pobití čínských občanů čínskými vojáky přímo na Tchien-an-men.

Ihned 5. června se v televizi a novinách objevily seznamy hledaných osob, studentských vůdců a intelektuálů. Lidé byli vyzýváni, aby vydali ukrývající se aktivisty. Po celé Číně probíhalo zatýkání a v některých městech došlo k popravám.

Tržní socialismus

Čao C´-jang byl odvolán několik dní po svém projevu na Tchien-an-men a novým generálním tajemníkem byl jmenován Ťiang Ce-min, dosavadní starosta Šanghaje, který podporoval ekonomické reformy, ale současně vyjadřoval odpor politické liberalizaci. Jmenováním Ťiang Ce-mina byl upevněn následující vývoj vnitrostátní politiky.

Události spojené s potlačením prodemokratického hnutí 4. června 1989 ukázaly, že extrémní levicové, čili konzervativní maoistické, ani pravicové, tedy liberální názory, nejsou žádoucí. V umírněné podobě však oba názory musejí spolupracovat. Čínští vůdci proto na jednu stranu usilují o tak zvané tržní socialistické hospodářství a zároveň hodlají udržet komunistickou ideologii a stávající politický systém.

Helena Heroldová

Vaše reakce na tento článek:

"
Warning: mysql_num_rows(): supplied argument is not a valid MySQL result resource in /www/sites/3/site8083/public_html/dis.php on line 8
...přidejte Vaši reakci...

Další články v tématu: