regiony

Afrika

Asie

Balkán a východní Evropa

Blízký a Střední Východ

Latinská Amerika

Rusko a SNS

Odjinud

rubriky

fotogalerie

Povodně 2006

linky

podrobné vyhledávání

Komentáře

Praha versus Havana

Jan Rybář

Proč se Česko stalo "obrovským nepřítelem" režimů na Kubě a v Bělorusku.

připravujeme

Česká ghetta

Konečná stanice: Prunéřov

Mirka Šebestová

Dostat se z areálu pro neplatiče nedaleko Kadaně je pro většinu místních obyvatel nerealizovatelným snem.

Z Člověka v tísni

Od Člověka v tísni získalo finanční pomoc více než sto zaplavených rodin

Jana Mračková

Pokračuje monitorování v zaplavených oblastech a konkrétní pomoc rodinám.

[Téma]

Saddám dopaden, řada je na Usámovi

18.12.2003

Když ještě před 11. zářím 2001 vedlo Rusko už druhým rokem válku v Čečensku, byla častým terčem posměchu neschopnost armády dopadnout důležité figury čečenských guerill. Ruská i světová média spekulovala nad tím, že buď jsou federální síly úplně neschopné, nebo mezi oběma stranami musí existovat tajná dohoda - jinak by přece nebylo možné, aby tak známé postavy jako velitelé Šamil Basajev a Chattáb úspěšně unikali čistkám a přísnému policejnímu režimu v oblasti.

Poté, co Američané spustili vlastní protiteroristickou kampaň, čekaly na ně stejné problémy s s Usámou bin Ládinem. Tedy pokud je dosud naživu a nezůstal v rozbombardovaném jeskynním komplexu v Tora Bora, kam se v prosinci 2001 uchýlil se svými spolupracovníky a který Američané následně rozbombardovali chytrou municí.

Zda je mrtvý či živý, to dnes ví jen on sám a několik málo jeho spolubojovníků. O jeho nahrávkách nedokáže žádný expert spolehlivě říci, zda patři jemu a zda byly natočeny v současné době. Pokud je naživu, jeví se jako pravděpodné úkryty tři země: Afghánistán, Pákistán a Jemen. "Kombinace "selského rozumu" kombinovaná s kontakty na kriminální podsvětí a dostatkem financí se ukázala být nepřekonatelná i pro zbraňové systémy nejnovější generace. Nepomáhá ani odměna 25 miliónů dolarů, anonymity, ochrany a útočiště v USA pro toho, kdo pronásledovatele přivede na superteroristovu stopu.

Proti rozpínavosti Západu

To, co je dnes prezentováno jako celosvětové tažení proti terorismu, začalo těsně po 11. září 2001 v Afghánistánu. Tato země byla základnou islámských radikálů už od sovětsko - afghánské války. V roce 1984 zřídili Usáma bin Ládin spolu s Palestincem Šeichem Dr. Abdalláhem Azzamem takzvanou Afghánskou servisní kancelář (arabsky Makhtab al Khidmat lil Mudžahedín - MAK). Jejím posláním bylo organizovat pomoc afghánskému odboji: a to jak shánět finance, tak dobrovolníky pro boj proti "nevěřícím" Sovětům. Na kontě MAK se za krátkou dobu sešlo na 200 miliónů dolarů převážně z Blízkého východu, USA a Británie. Azzam s Usámou vybudovali silnou guerillovou infrastrukturu jak v pohraničních kmenových územích Pákistánu, tak v samotném Afghánistánu.

MAK těsně spolupracovala s pákistánskou výzvědnou službou ISI a jejím prostřednictvím i s americkou ústřední zpravodajskou službou (CIA). Byla přednostním příjemcem americké vojenské pomoci: jako jedna z vybraných odbojových skupin obdržela například rakety typu Stinger. Podle amerických médií CIA dokonce podporovala arabské mudžáhidy, aby se usazovali v afghánském pohraničí, ženili se tam a budovali úzké vztahy s místními.

Koncem osmdesátých let začal bin Ládin prosazovat koncepci "sil rychlé reakce", které budou "bránit muslimy na celém světě". Dosavadní vůdce MAK, Šejch Azzam, mu oponoval, v listopadu 1989 ho v pákistánské městě Pešaváru zabila dálkově ovládaná nálož, když se šel pomodlit do mešity. Usáma jakýkoli svůj podíl na atentátu popírá, Azzamova smrt mu ale umožnila prosadit svoji ideologii Al Kajdy jako organizace, bojující proti "rozpínavosti Západu" a využívající přitom všech prostředků.

Úkryt v údolích Hindukúše

Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o východním Afghánistánu. Následovnice MAK, Al Káida, dodnes využívá infrastruktury, vybudované v osmdesátých letech za vydatné pomoci Západu. Sám vůdce a jeho nejbližší spolupracovníci se skrývají v horách a zprávy o nich jsou sporé. Loni v létě přinesl list Christian Science Monitor zprávu o tom, že Usáma byl viděn ve městě Dir v kmenových územích Pákistánu, a on a jeho lidé se pohybují mezi Pákistánem a afghánskou provincií Kunar. Podobně se letos v létě vyjádřil i týdeník Newsweek: Usáma se prý schovává vysoko v horách mezi afghánskými Araby, kteří se v oblasti usadili už v osmdesátých letech za pomoci CIA. Za pohostinnost štědře platí, stýká se jen s několika nejbližšími přáteli a s okolím komunikuje zásadně prostřednictvím vzkazů.

Úsilí o dopadení Usámova spolku selhává na nedostatku zpravodajských informací a nemožnosti pročesat členité hory plné úzkých údolí, roklí a jeskyní. USA spolu s Británií a dalšími 21 státy sice rozmístily na jihovýchodě Afghánistánu 11 500 vojáků s posláním "lovit" teroristy. Koalice spoléhá na větší operace, které podniká za podpory letectva a spolu s milicemi místními loajálních velitelů či nově vznikající afghánskou armádou.

S efektivitou takových akcí je to však sporné. Například operace Warrior Sweep v provinciích Chóst a Páktijá se letos v červenci účastnily i bombardéry B-52 a Harrier, naložené "chytrou municí". Byla zaměřena proti teroristům přímo na hranici a ilegálním check pointům místních velitelů. Vojáci sice zabavili nelegálně přechovávanou munici (které jsou ale v Afghánistánu spousty), nepodařilo se jim odchytit ani jednoho nepřátelského bojovníka. Při prosincové operaci Avallanche nasadila koalice rovněž letadla. Použila taktiku leteckých úderů na objekty, o nichž měla informace, že se tam skrývají bojovníci Al Káidy a Talibanu. Střílela sice přesnou municí, ale na špatně vybrané objekty, ve kterých zahynulo přes deset afghánských dětí.

Tento případ ukázal na největší slabinu afghánské protiteroristické operace, a to zpravodajskou činnost. "Především se špatně shánějí informace, běžnou praxí je, že z deseti místních lidí každý tvrdí něco úplně jiného." říká pozorovatel kábulské pobočky OSN, který si přeje zůstat v anonymitě. Obě strany, Afghánci i Američané si podle něj nedůvěřují, což je důsledek mnoha incidentů, kdy Američané zabili, zranili či zatkli nevinné lidi. "Několikrát se stalo, že se Američané nechali napálit místními veliteli. Ti označili za pomahače Al Káidy své osobní nepřátele, kteří s teroristy neměli nic společného. Až poté, co Američané ty lidi zajali nebo zlikvidovali se ukázalo, že vlastně jen plýtvali silami." říká pozorovatel.

Veteráni "zpívají", Usáma uniká

Jako o dalším Saddámově úkrytu se spekuluje o Pákistánu a Jemenu. Situace v obou zemích je hodně podobná: část území nemá vláda pod kontrolou a veškerá moc je v rukou místních stařešinů a islámského práva. Policie na nejnižších stupních bere korupci za běžný způsob, který má nahradit nízké výdělky, pro teroristy je proto snadné cestovat po celé zemi a skrýt se ve anonymitě přelidněných měst. Protiteroristická komanda policie přesto čas od času podniknou (stává se tak zpravidla na popud amerických partnerů) zátah, a v síti proto uvízly i velké ryby: ve městě Faisalabádu tak byl za asistence agentů CIA a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) loni v březnu zadržen Usámův Abú Zubajdá, v červnu v Karáčí na jihu země jeden z organizátorů útoků 11. září Ramzí bin Šibh a letos v únoru v Raválpindí Usámův plánovač Chálid Šejch Muhamad. V posledním případě pomohla pronásledovatelům odměna 25 miliónů dolarů, vypsaná na jeho hlavu Američany. Zradil ho egyptský spolubojovník, který byl krátce před tím sám zatčen - a za tyto peníze přešel na druhou stranu. Stejnou taktiku se vyšetřovatelé snažili použít i na Chálida Šejcha Muhamada, s cílem dopadnout samotného Usámu. Ten podle dostupných informací vypověděl, že se s vůdcem Al Káidy setkal několik týdnů před svým zatčením na pákistánsko - afghánské hranici, jeho přesné místo pobytu ale prý nezná.

V poutech jemenské policie skončil letos v listopadu Muhamad Hamdí Ahdál, veterán Bosny a Čečenska, kterého Američané viní z útoků na torpédoborec Cole. V zajetí se rozpovídal a udal některé sponzory Al Káidy. Rovněž on byl jedním z blízkých spolupracovníků Usámy - doprovázel ho na jeho útěku před spojenci v Afghánistánu, pomohl mu vyváznout ze zátahu v jeskyních Tora Bora. Soudě podle toho, že koalice Usámu zatím nenašla, ji ani tento muž zřejmě na stopu nepřivedl.

Jako země, kde našli teroristé své útočiště, byl zmiňován také Írán. Vzhledem k šíitské povaze íránského islámu a odlišné, ze sunnitského zaměření islámu Al Káidy se tyto dva moc rádi nemají. Írán údajně drží ve vězení několik členů Al Káidy, mezi nimiž tři velké ryby: Egypťana Saifa al Adela (nějakou dobu řídil její vojenské operace), mluvčího organizace Sulajma Abú Gatha a Usámova syna Saada. Vyloučena ale není možnost účelového spojenectví, zejména kvůli zhoršujícím se vztahům Íránu s USA.

Navenek horlivým bojovníkem proti Al Káidě je také Saúdská Arábie. Ta po atentátech na americké objekty v Rijádu vyhlásila teroristům válku: spustila rozsáhlé zatýkání a nedávno dokonce uveřejnila seznam 26 největších zločinců v čele se skrývajícím vůdcem místní buňky Al Káidy Abdul Azízem Al Mukrínem. Podle některých spekulací vyhlásil Usáma Saúdské Arábii válku. V této souvislosti je zmiňován princ Turkí, který až do doby krátce před 11. zářím 2001 stál 25 let v čele tajných služeb. Poradce amerického Kongresu pro otázky terorismu Yossef Bodansky o něm tvrdí, že platil velké částky bin Ládinovi výměnou za to, že se atentáty vyhnou saúdskoarabskému území.

Hoši ze "stodvacetjedničky"

Co na závěr? Saddám je dopaden, hledání teroristických vůdců Al Káidy pokračuje. Pracuje na něm CIA, FBI a americké ozbrojené síly, které se letos na podzim rozhodly kvůli unikajícím teroristickým vůdcům vytvořit speciální tým. Ten má krycí název 121 a slouží v něm specialisté z letectva, námořnictva i armády. Ve zprávách o akci proti Saddámovi se ale jeho název neobjevil a mlhavé jsou i informace o tom, zda už pracuje na území Afghánistánu, Pákistánu či Jemenu.

Tomáš Vlach