regiony

Afrika

Asie

Balkán a východní Evropa

Blízký a Střední Východ

Latinská Amerika

Rusko a SNS

Odjinud

rubriky

fotogalerie

Povodně 2006

linky

podrobné vyhledávání

Komentáře

Praha versus Havana

Jan Rybář

Proč se Česko stalo "obrovským nepřítelem" režimů na Kubě a v Bělorusku.

připravujeme

Česká ghetta

Konečná stanice: Prunéřov

Mirka Šebestová

Dostat se z areálu pro neplatiče nedaleko Kadaně je pro většinu místních obyvatel nerealizovatelným snem.

Z Člověka v tísni

Od Člověka v tísni získalo finanční pomoc více než sto zaplavených rodin

Jana Mračková

Pokračuje monitorování v zaplavených oblastech a konkrétní pomoc rodinám.

[Téma]

Skinheads přežitkem, doba přeje nenápadným

08.01.2004

S trochou nadsázky lze prohlásit, že otevřený rasismus a antisemitismus v české společnosti pomalu "vychází z módy". Díky právnímu a společenskému tlaku se stává záležitostí malých ilegálních skupin. Subjekty usilující o veřejné působení naopak svoji rétoriku umírňují

Rasistické výpady hrály v minulosti podstatnou roli v politice strany Sdružení pro Republiku - Republikánská strana Československa (SPR - RČS), vedené Miroslavem Sládkem. Před volbami v roce 1998 se ale začaly v médiích objevovat informace o pochybném hospodaření strany, a to v konečném důsledku vedlo k volební porážce republikánů a jejich následnému úpadku. V uvolněném ultrapravicovém prostoru se nyní snaží prosadit několik seskupení, která vznikla především na základě propojení lidí postskinheadských struktur s několika staršími osobami vytvářejícími "ideové zázemí": šířily informace o "pozitivní" historii českého i světového fašismu, o židozednářských spiknutích či o rasových nerovnostech. Díky nalezení nového "top-tématu" - odporu ke vstupu do Evropské unie - dokonce některé z těchto organizací navázaly dílčí spolupráci i s euroskeptiky z okolí ODS a dalších konzervativních struktur.

Čekání na českého Le Pena

Ve svých vnějších výstupech se ale zpravidla oprostily od rasistických excesů, typických pro devadesátá léta, a proto jejich označení za rasisty může být sporné. V současnosti zřejmě nejvýznamnější z nich je strana Národní sjednocení, která vznikla v roce 2002 na bázi občanského sdružení Vlastenecká fronta. Tu založil již v roce 1993 brněnský student Jiří Fiedlera a hodlal realizovat politiku inspirovanou francouzským extremistou Jean Marie Le Penem. Předsedou strany je veterán českého nacionalistického spektra Jan Skácel. Z části členů občanských sdružení Vlast, Vlastenecká liga a Národní front castistů, v jejichž politice se dříve projevily rasistické přístupy, vznikla v roce 2000 Národní strana. Poté, co byla na podzim roku 2002 oficiálně zaregistrována, se pokouší hrát na "seriózní" euroskeptickou strunu. Její integrační potenciál však oslabily spory mezi původními zakladateli. Úpadek postihl ambiciózní projekt Národně sociálního bloku/Pravé alternativy, který vznikl v březnu 2001 s cílem sjednotit českou ultrapravici. Nyní v něm dominují členové rozpuštěného občanského sdružení Národní aliance, která se inspirovala prvorepublikovou a protektorátní organizací Vlajka. Žádná z výše uvedených stran však nemá ve svých řadách natolik charismatickou osobu, která by dokázala po vzoru populistů typu francouzského pravičáka Jean - Marie Le Pena či šéfa rakouských Svobodných demokratů Jörga Haidera získat masovou přízeň nespokojených davů.

Rasističtí lovci na ulicích

V obecném povědomí je rasismus spjat především s násilím vůči příslušníkům menšin. Mediální zpravodajství obvykle uvádí, že je páchají členové "hnutí skinheads". Toto označení ale dnes není docela přesné. Na rozdíl od devadesátých let, kdy naprostá většina skinheads byli rasisté, dnes v ČR existuje i relativně silná základna nerasistických směrů skinheadské subkultury. Naopak mnozí mladí rasisté či neonacisté vystupují nenápadně, skinheadství vnímají jako zdiskreditovanou záležitost a svoji identitu odvozují od celosvětového boje bílých Árijců v "rasové svaté válce" - RAHOWA ("RAce HOly WAr"). V řadě lokalit ale ultrapravicoví skinheadi "přežívají". Násilí spojené s rasismem je v mnoha českých a moravských městech charakteristické i pro party fotbalových a hokejových chuligánů (nejznámější a zřejmě nejnebezpečnější je brněnský Johny Kentus Gang, na síle však nabývají například i liberečtí nazi-hooligans). Na rasistickém násilí se podílejí i mladí lidé, kteří nejsou vázáni na ustálené organizace subkultury ani nemají žádný propracovanější politický názor - chtějí pouze projevit svoji agresivitu a dokázat si svoji fyzickou převahu a lidé jiné národnosti pro ně představují vhodný cíl.

Zázemím pro "rasové válečníky" je především organizace Národní odpor, která buduje decentralizované lokální buňky po celém území republiky. Část členské základy usiluje i o pořádání koncertů a prodej CD, v řadě míst České republiky ale bylo toto úsilí zmařeno policií. V poslední době ale není aktivita Národního odporu příliš viditelná - s výjimkou severomoravského regionu, kde je díky propojení s bývalými strukturami Republikánské mládeže a souběžnému vytváření seskupení Anti-Antifa militantní scéna zřejmě nejaktivnější.

Policie přitvrdila

Ideové zázemí pro mladé rasisty vytváří především "hudba bílé síly" ("White Power Music" - více v článcích Ondřeje Cakla a Jana V.). V o něco menší míře jsou dnes vydávány papírové publikace (ultrapravicové skinheadské ziny) - jejich roli v poslední době stále více přebírá internet, který umožňuje komunikaci, stahování hudebních i textových souborů. V současnosti jsou v tomto směru zřejmě nejvýznamnější server Bohemia White Power a internetová stránka Nacional Socialist Education Centre, fungující jako česká sekce NSDAP/AO (vede ji americký neonacista Gerhard Lauck).

Lze tedy konstatovat, že i přes stálý tlak médií a aktivnější přístup policie český "organizovaný rasismus" nadále existuje - byť jeho veřejné působení oproti devadesátým létům slábne.

Miroslav Mareš

Autor působí na FSS MU v Brně.