Praha versus Havana
Jan Rybář
Konečná stanice: Prunéřov
Mirka Šebestová
Od Člověka v tísni získalo finanční pomoc více než sto zaplavených rodin
Jana Mračková
Pokračuje monitorování v zaplavených oblastech a konkrétní pomoc rodinám.[Téma]
Afrika stále bojuje s HIV/AIDS
HIV/AIDS není něčím vzdáleným, ale konkrétní hrozbou
01.12.2005
Pomalu, ale jistě nám mnoho z nich zaklepe na dveře a je více než jisté, že na pozvání čekat nebudou a vstoupí. Virus HIV má nejednu zvláštní vlastnost. Ta, na kterou narážím, je ale jeho schopnost vzbuzovat v lidech pocit, že se jich osobně nedotýká, a že je určen někomu jinému a na základě toho se nemohou nakazit.
Nemoc těch druhých
V Africe jsem se setkával s lidmi, kteří žijí v centru epidemie a přesto se domnívají, že na ně pravidla bezpečného života (zamezení rizika přenosu) neplatí. Podle nich je HIV právě onemocněním těch druhých a ti si nějakým způsobem onu pohromu způsobili. Afrika se tak stala místem, kde zuří prudký požár, oheň podobný plamenné bouři zapálené buše. Celý svět se pokouší hasit, ale vzhled k tomu, že přece jen hoří u vzdálených sousedů, jakoby se neangažoval plně. Počet HIV pozitivních lidí na tomto kontinentě stoupl za poslední rok o 900 tisíc a dosáhl 23 milionů. Tento údaj může být v i mnohem vyšší, pokud vezmeme jako určující mnohem reálnější maximální údaj UNAIDS, tedy 29 milionů.
Dívejme se i na východ
Oči světové veřejnosti a zájem odborníků se vztahuje k Africe a zatím se podobně vyhrocuje situace nedaleko nás - v zemích bývalého Sovětského bloku, na Ukrajině, Bělorusku, Estonsku a samotném Rusku. Na Ukrajině došlo k nárůstu o více než třicet procent a v Bělorusku a Moldavsku nejméně o pětačtyřicet procent. Situace je o to alarmující, že šíření nákazy je čím dál tím více otázkou sexuálního přenosu. Nitrožilní uživatelé drog, převážně muži, přenášejí nákazu na své manželky a přítelkyně. Právě ženy, a jedná se často o ženy v domácnosti, jsou druhou nejohroženější skupinou v tomto regionu. Ačkoliv lékařská péče je v těchto zemích oficiálně snadno dostupná a podobně je tomu i se sociální asistencí a podporou, realita je jiná. Nemocní se mnohdy nedostanou ani k základní lékařské péči. Administrativní byrokracie spolu s korupcí pak vytvářejí téměř nepřekonatelnou bariéru při snaze dosáhnout na sociální podporu a pomoc. HIV tedy není něčím vzdáleným, ale velice konkrétní hrozbou.
Situace není v zásadě beznadějná. Na mnoha místech světa se podařilo pozastavit růst nákazy v populaci a někde se dosáhlo i poklesu. Tyto úspěchy nejsou samovolné, stojí za nimi intenzivní práce mnoha lidí a nemalé finanční prostředky. Významným faktorem není jen záchrana lidských životů v určité zemi, ale především naděje na podobný úspěch i jinde na světě.
© archiv
Zimbabwe, dítě umírající na AIDS
Jakub Dvořáček
Autor působil na misi společnosti Člověk v tísni v Namíbii.

Vaše reakce na tento článek:
Další články v tématu:
Jakub Dvořáček: HIV/AIDS není něčím vzdáleným, ale konkrétní hrozbou
Markéta Kervitzerová: Rwanda: ještě není konec
Fawzia Sheikh: Uganda - Boj s AIDS bojem o kondomy
Tino Zhakata: HIV/AIDS ničí školství v Zimbabwe
Václav Zeman: Účinné prevenci nejvíce brání společenské stigma (rozhovor s K. Kašovou)
Archiv témat

























