[Téma]

Afrika stále bojuje s HIV/AIDS


HIV/AIDS není něčím vzdáleným, ale konkrétní hrozbou

01.12.2005


Celý svět si první prosincový den připomíná jako Světový den boje proti AIDS. Tato nemoc způsobená virem HIV již dávno není problémem, který by trápil jen Subsaharskou Afriku. Dnes se stále více blíží doba, kdy může tato hrozivá epidemie zasáhnout i do našich životů. Česká republika, podobně jako ostatní země Sovětského bloku, byla uchráněna prvních vln epidemie železnou oponou, kterou vybudovala kolem hranic. Do naší země se dostal jen málokdo z okolních zemí a o obyvatelích jiných kontinentů to platilo dvojnásob. Snad je tato dlouholetá uzavřenost i důvodem, proč si stále nechceme připustit, že se nás všech osobně dotýkají problémy celého světa.


©  archiv
Zimbabwe, dítě umírající na AIDS

Pomalu, ale jistě nám mnoho z nich zaklepe na dveře a je více než jisté, že na pozvání čekat nebudou a vstoupí. Virus HIV má nejednu zvláštní vlastnost. Ta, na kterou narážím, je ale jeho schopnost vzbuzovat v lidech pocit, že se jich osobně nedotýká, a že je určen někomu jinému a na základě toho se nemohou nakazit.

Nemoc těch druhých

V Africe jsem se setkával s lidmi, kteří žijí v centru epidemie a přesto se domnívají, že na ně pravidla bezpečného života (zamezení rizika přenosu) neplatí. Podle nich je HIV právě onemocněním těch druhých a ti si nějakým způsobem onu pohromu způsobili. Afrika se tak stala místem, kde zuří prudký požár, oheň podobný plamenné bouři zapálené buše. Celý svět se pokouší hasit, ale vzhled k tomu, že přece jen hoří u vzdálených sousedů, jakoby se neangažoval plně. Počet HIV pozitivních lidí na tomto kontinentě stoupl za poslední rok o 900 tisíc a dosáhl 23 milionů. Tento údaj může být v i mnohem vyšší, pokud vezmeme jako určující mnohem reálnější maximální údaj UNAIDS, tedy 29 milionů.

Dívejme se i na východ

Oči světové veřejnosti a zájem odborníků se vztahuje k Africe a zatím se podobně vyhrocuje situace nedaleko nás - v zemích bývalého Sovětského bloku, na Ukrajině, Bělorusku, Estonsku a samotném Rusku. Na Ukrajině došlo k nárůstu o více než třicet procent a v Bělorusku a Moldavsku nejméně o pětačtyřicet procent. Situace je o to alarmující, že šíření nákazy je čím dál tím více otázkou sexuálního přenosu. Nitrožilní uživatelé drog, převážně muži, přenášejí nákazu na své manželky a přítelkyně. Právě ženy, a jedná se často o ženy v domácnosti, jsou druhou nejohroženější skupinou v tomto regionu. Ačkoliv lékařská péče je v těchto zemích oficiálně snadno dostupná a podobně je tomu i se sociální asistencí a podporou, realita je jiná. Nemocní se mnohdy nedostanou ani k základní lékařské péči. Administrativní byrokracie spolu s korupcí pak vytvářejí téměř nepřekonatelnou bariéru při snaze dosáhnout na sociální podporu a pomoc. HIV tedy není něčím vzdáleným, ale velice konkrétní hrozbou.

Situace není v zásadě beznadějná. Na mnoha místech světa se podařilo pozastavit růst nákazy v populaci a někde se dosáhlo i poklesu. Tyto úspěchy nejsou samovolné, stojí za nimi intenzivní práce mnoha lidí a nemalé finanční prostředky. Významným faktorem není jen záchrana lidských životů v určité zemi, ale především naděje na podobný úspěch i jinde na světě.

Jakub Dvořáček

Autor působil na misi společnosti Člověk v tísni v Namíbii.

TiskPoslat

Vaše reakce na tento článek:



Další články v tématu:

sipka Jakub Dvořáček: HIV/AIDS není něčím vzdáleným, ale konkrétní hrozbou
sipka Markéta Kervitzerová: Rwanda: ještě není konec
sipka Fawzia Sheikh: Uganda - Boj s AIDS bojem o kondomy
sipka Tino Zhakata: HIV/AIDS ničí školství v Zimbabwe
sipka Václav Zeman: Účinné prevenci nejvíce brání společenské stigma (rozhovor s K. Kašovou)


sipka Archiv témat