regiony

Afrika

Asie

Balkán a východní Evropa

Blízký a Střední Východ

Latinská Amerika

Rusko a SNS

Odjinud

rubriky

fotogalerie

Povodně 2006

linky

podrobné vyhledávání

Komentáře

Praha versus Havana

Jan Rybář

Proč se Česko stalo "obrovským nepřítelem" režimů na Kubě a v Bělorusku.

připravujeme

Česká ghetta

Konečná stanice: Prunéřov

Mirka Šebestová

Dostat se z areálu pro neplatiče nedaleko Kadaně je pro většinu místních obyvatel nerealizovatelným snem.

Z Člověka v tísni

Od Člověka v tísni získalo finanční pomoc více než sto zaplavených rodin

Jana Mračková

Pokračuje monitorování v zaplavených oblastech a konkrétní pomoc rodinám.

[Téma]

Rozbahněná úzká cesta čtvrti Mahal Ketama. Po ní se mezi povozy taženými oslíky motají muži opilí místní pálenkou araki. U zdí posedávají skupinky otrhaných zfetovaných chlápků a žvýkají další a další zelené lístky omamného keře káty. Všechna obydlí podél blátivé cesty jsou uplácána z hlíny. V jednom takovém domku o jedné místnosti přespává i patnáctiletý Biniyam Tsige.

Otec mu zemřel před čtyřmi roky, matku ztratil ve dvou letech. Jeho nevlastní matka se živí prodejem pálenky araki. "Když má štěstí, vydělá prodáváním na trhu dvakrát do týdne 7 birrů (necelých dvacet korun)," říká Biniyam.

Většinou bloumám bezcílně po ulici

"Nestará se ani o své vlastní děti, natož o mě," pokračuje se slzami v očích. "Každé odpoledne po škole chodím pomáhat do vysokoškolské menzy. Za odměnu si můžu vzít zbytky jídel. Nosím je domů a tam je sníme společně s mou nevlastní matkou a jejími čtyřmi dětmi. Když je toho hodně, zůstane nám i na snídani. Začal jsem to dělat v době, kdy ještě žil táta. Tehdy mi nebylo ani sedm."

Kromě prodeje alkoholu se jeho matka zabývá i prodejem svého vlastního těla. "Ani nevím, jestli to dělá za peníze, nebo ne. Nikdy jsem totiž žádné neviděl... Vyhodí nás všechny z domu. O menší děti se stará sousedka, já musím čekat před barákem do devíti desíti večer a u ní se střídají zákazníci," svěřuje se s trpkostí v hlase Biniyam. "Když jsou na ulici kamarádi, tak to ještě jde. Bavím se s nimi, hrajeme fotbal. Když ne, jen tak bezcílně bloumám po ulici."

Česká škola v Etiopii

Na Biniyama se usmálo štěstí. Splnil všechna kritéria pro to, aby byl přijat do internátní střední školy v Awasse založené společností Člověk v tísni. Teď už se nemusí živit zbytky a čekat před domem, až jeho macecha vyprovodí z plechových dveří posledního zákazníka. Ve škole se mu kromě základního vzdělání (9. a 10. třída) dostane i praktické výuky. Může si vybrat mezi tesařinou, truhlařinou, prací s kovem, krejčovstvím, vařením, nebo obsluhou v restauraci. Vedle toho se bude moct zapojit do nejrůznějších kroužků - sportovního, hudebního, výtvarného, čtenářského, ochrany životního prostředí, osvěty o HIV/AIDS a dalších. "Šlo nám především o to, abychom dětem, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, dali druhou šanci," říká autor projektu Jiří Plecitý, vedoucí etiopské mise Člověka v tísni. Počet sirotků roste v Etiopii závratným tempem. UNICEF odhaduje, že jen vinou HIV/AIDS bude v roce 2010 v Etiopii 2,2 milionu dětí mladších čtrnácti let sirotky. "Chceme zastavit příliv těchto dětí na ulice, naučit je věci, které jim pomohou najít si po opuštění školy práci a živit sebe i své mladší sourozence," říká Plecitý o projektu, který financuje české ministerstvo školství.

Když se škola letos v září otevírala, přihlásilo se téměř čtyři sta sirotků. "Nejraději bychom přijali všechny, protože pro naprostou většinu z nich je to pravděpodobně poslední příležitost, jak se vrátit do normálního života. Bohužel, naše škola není nafukovací," říká Jiří Plecitý.

Za stipendiem do Evropy

"Dětí, s kterými si osud zahrál jako s Biniyamem, tu máme víc," upozorňuje Dereje Mekonnen, sociální pracovník nové školy. "Máme tu chlapce, který už několik let bydlí v domě, kde jeho matka sloužila, než zemřela. Majitelé se střídali jako na běžícím páse a všichni ho víceméně tolerovali. Nová majitelka budovy ho však chce vyhodit na ulici. Některá děvčata zase bydlí v domech, kde se provozuje prostituce. Co by se s nimi stalo, musí být každému jasné," varuje Dereje.

Biniyam pilně studuje a sní o tom, že jednou bude moct studovat vysokou školu. "Třeba se mi podaří získat stipendium v některé evropské zemi," dodává plný optimismu. I kdyby se mu tento odvážný nesplnil, díky projektu Člověka v tísni bude moct vést důstojný život.

Petr Drbohlav