regiony

Afrika

Asie

Balkán a východní Evropa

Blízký a Střední Východ

Latinská Amerika

Rusko a SNS

Odjinud

rubriky

fotogalerie

Povodně 2006

linky

podrobné vyhledávání

Komentáře

Praha versus Havana

Jan Rybář

Proč se Česko stalo "obrovským nepřítelem" režimů na Kubě a v Bělorusku.

připravujeme

Česká ghetta

Konečná stanice: Prunéřov

Mirka Šebestová

Dostat se z areálu pro neplatiče nedaleko Kadaně je pro většinu místních obyvatel nerealizovatelným snem.

Z Člověka v tísni

Od Člověka v tísni získalo finanční pomoc více než sto zaplavených rodin

Jana Mračková

Pokračuje monitorování v zaplavených oblastech a konkrétní pomoc rodinám.

[Odjinud]

Situace Romů v Česku je podstatně horší, než se dosud předpokládalo. Sociologové, kteří provádějí pro ministerstvo práce a sociálních věcí průzkum situace romských komunit, napočítali v ČR přibližně 330 romských ghett. Dosud se přitom předpokládalo, že jich je maximálně několik desítek.
"Ghett stále přibývá, trend je velmi nepříznivý," potvrzuje autor výzkumu Ivan Gabal. O detailech mluvit nechce, protože terénní průzkum situace romské komunity ještě neskončil.

Problém přiznávají i vládní úředníci. "Nikdo si zatím nedokázal představit, že rozsah problému je tak obrovský. Je to opravdu průšvih," řekl LN tajemník vládní rady pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek. Za ghetta připravovaná zpráva označuje jak celé lokality, tak i izolované ulice či jednotlivé domy. Důležitým kritériem je to, že jejich obyvatelé žijí v chudobě na okraji společnosti. Ghettem tak může být například známé mostecké sídliště Chanov nebo i jediný dům v pražském Karlíně.
Problém sociálně vyloučených lokalit - tedy ghett - se státu nedaří řešit. Konstatuje to i Zpráva o stavu romských komunit v roce 2005, kterou má v nejbližší době projednat vláda. "Společně s dlouhodobou nezaměstnaností je sociální vyloučení skutečně největším problémem romské komunity," potvrzuje Czeslaw Walek. Podle něj se podílejí na vzniku ghett radnice, které často Romy stěhují do jednoho objektu nebo dokonce do unimobuněk za městem.
Podle údajů společnosti Člověk v tísni dosahuje počet obyvatel sociálních ghett desítek tisíc. "Ke zvyšování jejich počtu přispívá i nechuť většinové společnosti k Romům. Často je nikdo jako nájemníky nechce, i když řádně platí nájem. Nezbývá jim potom nic jiného než zamířit do ghetta," říká pracovník společnosti Člověk v tísni Jan Černý, který má zkušenosti se situací v ústecké Matiční ulici.

Aktivity státu na pomoc Romům žijícím v ghettech trpí podle expertů roztříštěností. "Ministerstva postupují nekoordinovaně, nenavazují na práci radnic a v důsledcích jde často o chaos a vyhazování peněz," říká Černý. Situaci by měl podle ministerstva práce a sociálních věcí zlepšit právě probíhající výzkum.
"Chceme navrhnout programy, které by pomohly situaci zlepšit," říká sociolog Ivan Gabal. Problém podle něj spočívá v tom, že neexistuje univerzální recept. "Když to přeženu, tak můžu říci, že co bude fungovat v pražském Karlíně, nebude fungovat v Chanově a naopak. Šanci máme jen tehdy, když programy ušijeme jednotlivým typům ghett na míru," domnívá se sociolog Gabal.
Výzkum romských komunit, který částečně financuje Evropská unie, začal loni v listopadu. Zpočátku vyvolal kontroverzní reakce a ministerstvo práce se muselo hájit proti nařčení, že chce sledovat Romy. "Vládla kolem toho zbytečná hysterie. V žádném případě nemonitorujeme lidi, ale lokality," ujišťuje Gabal.
Výsledky podle něj budou k dispozici v červenci. Tehdy bude také možné určit počet Romů žijících v ghettech. Podle neoficiálních údajů nevládních organizací se ale může problém týkat až třetiny romské populace. V Česku přitom žije v současné době více než 210 tisíc Romů.

Petr Honzejk

Článek vyšel v Lidových novinách 19. 4. 2006