[Téma]

Afrika 21. století


Afričané stavějí digitální most

04.05.2006


Vpravidelné výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zůstaly u Somálska opět prázdné kolonky. Proč? Chybějí data. V Somálsku neexistuje státní moc a zemi si mezi sebe rozdělili klanoví bojovníci. Málokterá země má image tak nebezpečného místa pro život.

Navzdory politické situaci však siluetu zničeného hlavního města Mogadišo v minulých letech přizdobily nové stavby: vysílače mobilních sítí. Tři operátoři tu bojují o zákazníky a společně zavádějí internetovou infrastrukturu. Hodina surfování v městských kavárnách tu stojí méně než jinde v Africe. Operátoři do celosvětové sítě podle plánu časem zapojí i odlehlé vesničky. Po moderních technologiích však v Africe neprahnou pouze Somálci.

V Tanzanii mělo v roce 2005 podle údajů BBC přístup k mobilnímu telefonu 97 procent obyvatelstva. Mnozí z Tanzanců však telefony nevlastní, a tak se kolem mobilní komunikace rozvinulo doslova nové ekonomické odvětví. Někteří se živí přijímáním a psaním textových zpráv, jiní pronajímají své telefony.

Telefon se zde nestal hračkou, ale opravdu účinným prostředkem ekonomického rozvoje, jak dokazují mnohé studie.

Mobilní telefony používají i lidé, u kterých by se to neočekávalo. Rybáři na tanzanském ostrově Zanzibar například pomocí telefonu zjišťují, jestli za výlovek dostanou více na Zanzibaru, nebo v přístavním Dáresalámu. Nemluvě o tom, že telefon je může zachránit v případě nebezpečí.

"Mobilní telefon mění životy Afričanů," napsala vloni britská Komise pro Afriku. Mezi lety 1999 a 2004 stoupl počet afrických vlastníků mobilu desetinásobně, asi na osmdesát milionů. Na žádném jiném kontinentě mobily nepřibývaly tak rychle, firma Nokia počítá s podobným trendem i v příštích letech. Tři čtvrtiny afrických telefonů jsou dnes mobilní a světadíl tak zřejmě přeskočí celou jednu technologickou etapu - éru pevných linek.

Počítač na kliku


© Kateřina Kubíčková
Počítače do afrických škol?
"Každé dítě by mělo mít svůj počítač!" hlásá Nicholas Negroponte, ředitel mediální laboratoře amerického prestižního institutu MIT.

S podporou Kofiho Annana jde za svým cílem i přes námitky kritiků, kteří tvrdí, že dnes mnoho dětí nemá ani sklenku pitné vody nebo tužku a že počítač se automaticky nerovná vzdělání.

Negroponte s Annanem se v listopadu 2005 pochlubili prvním modelem notebooku, který bude stát méně než sto dolarů. Laptop je prý takřka nerozbitný, energeticky šetrný a bude ho možné nabíjet pouhým otáčením kliky. Počítače zatím na rozdíl od mobilů představují spíše naději do budoucna, například v Ugandě internet používá každý tisící obyvatel. "Jak můžeme hovořit o technologiích na kontinentě, kde více než polovina lidí žije v chudobě," namítá v diskusi BBC Osuigwe Chukwuemeka. Argumenty z druhé strany uznávají, že technika není všelék a nenahradí nezbytné reformy v zemích globálního Jihu a v politice bohatých států. Podle mnoha odborníků by však bylo lehkomyslné nevyužít jejích možností.

Tomáš Lindner

Autor je spolupracovníkem společnosti Člověk v tísni

Článek vyšel 29. dubna v příloze MF Dnes

TiskPoslat

Vaše reakce na tento článek:



Další články v tématu:

sipka Petr Podaný: Odpojování od kapaček
sipka Tomáš Lindner: Afričané stavějí digitální most
sipka Jana Mračková: Cesta do města: pro i proti
sipka Robert Stojanov: Afričané utíkají před suchem
sipka Ondřej Horký: Myslíme to upřímně, vzkazuje Čína
sipka Milan Vodička: Česká politika nezájmu aneb útěk z Afriky
sipka Václav Prášil: Hospodářský rozkvět s nádechem safari
sipka Josef Pazderka: Mezi dvěma extrémy


sipka Archiv témat