[Téma]

Afrika 21. století


Myslíme to upřímně, vzkazuje Čína

04.05.2006


Po pádu železné opony Evropa s Amerikou načas zaměřily svou pozornost k Východu. Když se dnes k Africe v návalu optimismu vracejí, narážejí zde na novou konkurenci. Indie tu čile obchoduje se svým spojencem, Jihoafrickou republikou, Brazílie hledá od nástupu prezidenta Luize da Silvy své polozapomenuté africké kořeny.

Nejvíce se činí Čína. Navazuje diplomatické kontakty, nakupuje a prodává, investuje, poskytuje rozvojovou pomoc, odpouští dluhy, dokonce podporuje dobrovolnou emigraci svých obyvatel do Afriky.

"Vidím zářivou budoucnost," pochvaluje si pro týdeník Beijing Review velvyslanec Zimbabwe v Pekingu, "během krátké doby se obchod mezi Čínou a Afrikou zdvojnásobil." Čínsko-africký obchod loni dosáhl téměř čtyřiceti miliard dolarů, Čína už zřejmě předběhla Velkou Británii a brousí si zuby na vedoucí Spojené státy a Francii. Zároveň se nová "dílna světa", která dnes dováží čtvrtinu ropy z Afriky, stává na kontinentu závislejší.

I díky tomu africká ekonomika roste více než pětiprocentním tempem.

Čína se činí


©  archiv
Čínští dělníci v Angole
Na první pohled dobrá zpráva: konečně se Afričané dočkají výhod globalizace. Říše středu však není dobročinný spolek a v Africe ji zajímají především ropa a nové trhy. Za uznání principu "jedné Číny" se navíc dokáže odměnit. Senegal loni odmítl nezávislost Tchaj-wanu, v lednu otevřela Čína své velvyslanectví v Dakaru. Senegal se chystá k podpisu kontraktu na stavbu jedenácti stadionů a kandiduje na pořádání Afrického poháru národů ve fotbale v roce 2010.

"Byznys je byznys," říkají Číňané

Čínská strategie pro Afriku, založená na principech "upřímnosti, přátelství a rovnosti", mnohdy dokáže Evropu popudit.

Čína se objímá i s těmi, se kterými se Západ nechce bavit. Asijský obr podporuje Evropou izolované Zimbabwe, prodává mu letadla a zřejmě i rušičky opozičních rádií. Peking se navíc nerozpakuje investovat miliardy do ropného průmyslu Súdánu, jehož vláda podporuje genocidu vlastních obyvatel. Její pragmatismus často přesahuje hranice západního vkusu. "Byznys je byznys," hlásá náměstek ministra zahraničí Čou Wen-čung a na adresu Západu dodává: "Snažili jste se vnutit tržní hospodářství a demokracii zemím, které na to nejsou připraveny."

Kvůli dovozu levného textilu už ztratilo práci asi čtvrt milionu Afričanů, přesto pro mnohé zůstává Čína vzorem. Vždyť komu jinému se od roku 1990 podařilo vyvést 200 milionů lidí z nejhlubší chudoby?

Evropa včetně Česka má teď před sebou nelehký úkol: přesvědčit především africké vládnoucí elity, že důraz na demokracii, dobré vládnutí a udržitelný rozvoj se vyplatí celé společnosti.

Ondřej Horký

Autor je pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze

Článek vyšel 29. dubna v příloze MF Dnes

TiskPoslat

Vaše reakce na tento článek:



Další články v tématu:

sipka Petr Podaný: Odpojování od kapaček
sipka Tomáš Lindner: Afričané stavějí digitální most
sipka Jana Mračková: Cesta do města: pro i proti
sipka Robert Stojanov: Afričané utíkají před suchem
sipka Ondřej Horký: Myslíme to upřímně, vzkazuje Čína
sipka Milan Vodička: Česká politika nezájmu aneb útěk z Afriky
sipka Václav Prášil: Hospodářský rozkvět s nádechem safari
sipka Josef Pazderka: Mezi dvěma extrémy


sipka Archiv témat