Praha versus Havana
Jan Rybář
Konečná stanice: Prunéřov
Mirka Šebestová
Od Člověka v tísni získalo finanční pomoc více než sto zaplavených rodin
Jana Mračková
Pokračuje monitorování v zaplavených oblastech a konkrétní pomoc rodinám.[Téma]
Afrika 21. století
Myslíme to upřímně, vzkazuje Čína
04.05.2006
Nejvíce se činí Čína. Navazuje diplomatické kontakty, nakupuje a prodává, investuje, poskytuje rozvojovou pomoc, odpouští dluhy, dokonce podporuje dobrovolnou emigraci svých obyvatel do Afriky.
"Vidím zářivou budoucnost," pochvaluje si pro týdeník Beijing Review velvyslanec Zimbabwe v Pekingu, "během krátké doby se obchod mezi Čínou a Afrikou zdvojnásobil." Čínsko-africký obchod loni dosáhl téměř čtyřiceti miliard dolarů, Čína už zřejmě předběhla Velkou Británii a brousí si zuby na vedoucí Spojené státy a Francii. Zároveň se nová "dílna světa", která dnes dováží čtvrtinu ropy z Afriky, stává na kontinentu závislejší.
I díky tomu africká ekonomika roste více než pětiprocentním tempem.
Čína se činí
"Byznys je byznys," říkají Číňané
Čínská strategie pro Afriku, založená na principech "upřímnosti, přátelství a rovnosti", mnohdy dokáže Evropu popudit.
Čína se objímá i s těmi, se kterými se Západ nechce bavit.
Asijský obr podporuje Evropou izolované Zimbabwe, prodává mu letadla a zřejmě i rušičky opozičních rádií. Peking se navíc nerozpakuje investovat miliardy do ropného průmyslu Súdánu, jehož vláda podporuje genocidu vlastních obyvatel.
Její pragmatismus často přesahuje hranice západního vkusu.
"Byznys je byznys," hlásá náměstek ministra zahraničí Čou Wen-čung a na adresu Západu dodává: "Snažili jste se vnutit tržní hospodářství a demokracii zemím, které na to nejsou připraveny."
Kvůli dovozu levného textilu už ztratilo práci asi čtvrt milionu Afričanů, přesto pro mnohé zůstává Čína vzorem.
Vždyť komu jinému se od roku 1990 podařilo vyvést 200 milionů lidí z nejhlubší chudoby?
Evropa včetně Česka má teď před sebou nelehký úkol: přesvědčit především africké vládnoucí elity, že důraz na demokracii, dobré vládnutí a udržitelný rozvoj se vyplatí celé společnosti.
© archiv
Čínští dělníci v Angole
Ondřej Horký
Autor je pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v PrazeČlánek vyšel 29. dubna v příloze MF Dnes


Vaše reakce na tento článek:
Další články v tématu:
Petr Podaný: Odpojování od kapaček
Tomáš Lindner: Afričané stavějí digitální most
Jana Mračková: Cesta do města: pro i proti
Robert Stojanov: Afričané utíkají před suchem
Ondřej Horký: Myslíme to upřímně, vzkazuje Čína
Milan Vodička: Česká politika nezájmu aneb útěk z Afriky
Václav Prášil: Hospodářský rozkvět s nádechem safari
Josef Pazderka: Mezi dvěma extrémy
Archiv témat

























